Co dělat, když nad vámi kvůli věku ohrnují nosem?

1
Další životopis a znovu negativní odpověď. Lidé po padesátce, ale už i čtyřicátníci stále častěji zažívají odmítání ze strany potenciálního zaměstnavatele. Ačkoliv se oficiálně důvod nezájmu nedozvědí, přece jen ten „neoficiální“ důvod někdy existuje. A není jím pohlaví, ale věk. Pokud již máte čtyři či pět křížků na krku a nevíte si najít práci, potřebujete takzvaný restart. Nejen o novém nastavení, ale také o překonávání krize středního věku mluví v rozhovoru pro Pravdu šéfka Institutu Trvalého Rozvoje 40plus Martina Valachová.

Martin Harvan 10.09.2021 09:00 kariéra, zaměstnavatel, práce, kancelář, … Foto: Shutterstock
Pokud již máte čtyři či pět křížků na krku a nevíte si najít práci, potřebujete takzvaný restart.
Co je cílem tohoto institutu?

Institut Trvalého Rozvoje 40plus vznikl proto, že mi ho přinesl život. Těsně před padesátkou jsem zjistila, že už nejsem na pracovním trhu žádaná. Zamítavé odpovědi se kupil. Nebo se mi stalo, že mi paní v telefonu řekla, že vaše ročníky sice nevoláme, ale vypadá to, že byste mohla být pro nás zajímavá. To mě úplně dostalo. Pak jsem si našla headhunter, který mi vysvětlil, že dostat mě tam, kde mě to táhne bude trvat velmi dlouho, neboť na manažerské pozice chtějí zejména lidí do čtyřicítky.

Jak jste na to reagovali?

To byla poslední kapka a já jsem si řekla: A DOST. Cestou jsem zjistila, že to celé není o mně. Ale jde o postoje a přístupy firem. Jednoduše pokřivené hodnoty, které jsem se rozhodla i s dalšími lidmi napravit. Tak vznikla myšlenka založení občanského sdružení. Provedli jsme i průzkum na vzorku 550 lidí, který nám ukázal, že situace na trhu práce je opravdu pro lidi se zkušenostmi zoufalá. Začali jsme proto psát na toto téma a snažili jsme se i touto naší činností poukazovat na stav, který na Slovensku máme.

Jak byste tedy definovali vaši práci?

Naši činnost bych rozdělila na dvě etapy. Před Korona a během korony. Před Korona jsme dělali hodně akcí, na kterých jsme se snažili díky spolupracovníkem Institutu připravit lidi na pohovor tak, aby uspěli. Dělala jsem spolu i Speed ​​Networking (zde jsem oslovila ke spolupráci i komunitu Akční ženy), protože mnozí lidé se po čtyřicítce rozhodnou podnikat a potřebují Network – propojovat se. Začali jsme spolupráci is Profesia Days, abychom lidem poskytli bezplatné poradenství během veletrhu práce. Stánek jsme měli přeplněný. Našich šest koučů a psychology doslova nemohouc hledat řešení. No a přišla korona. Akce, které jsme měli naplánované jsme zrušili. V online jsme začali dělat poradnu pro lidi a také jsme připravili desítky různých článků na téma, jak se lépe orientovat a prosadit na trhu práce. Čekáme, co bude na podzim a podle toho zadaptovat naše programy a cíle tak, aby reflektovaly na aktuální situaci na trhu práce.

Pause0% VolumeAd
S jakými nejčastějšími problémy se setkávají lidé po dovršení 40. a 50. roku života?

Když máte na mysli pracovní oblast, tak největší problémy začínají tak po čtyřicet pětce. No prostě vás na pohovor nepozvou. Podle našeho průzkumu nám vyšlo, že na 15 zaslaných životopisů není vzácné dostat jen jedno nebo dvě pozvání na pohovor. Problémem je i to, že lidé hlavně kolem padesátky mají často mnoho zkušeností, ale neumí se prodat.

Proč je to tak?

Nejsou takoví draví. Oni už i na to výběrové řízení reagují často submisivní. Jdou do toho, že budu rád, když mě vůbec zavolají. S takovým postojem se dá jen těžko prosadit. Část populace kolem padesátky nejde s trendy a s technologiemi. Chtějí žít mimo online. No ale to se dnes už dost dobře nedá. Problém je také v tom, že velká část personalistů je ve věku do 35 let. Padesátiletý člověk jim připadá jako jejich rodič. A zkuste si teď představit, že každý z nás má jiných rodičů. Například ti moji byli v mém věku, který mám já dnes už zralí do důchodu. Možná, pokud bych já měla 35 a byla bych personalistka, také bych měla předsudky. Takže nedá se to vyčíst ani tím personalistou. Třeba komunikovat a hledat cesty. Zkrátka ne jít do toho s předsudky, protože prozatím, zdá se, že jde často o mix neporozumění na obou stranách.

Situace s uplatněním na trhu práce je u mladších ročníků jiná?

Ani mladí to nemají jednoznačně snadné. Dnešní doba je plná výzev. Ale pokud se bavíme o lidech ve středním věku, tak si myslím, že člověk si musí hledat vlastní PROČ. Proč chci pracovat? Co mě baví a naplňuje? Já jsem si to musela odpovídat také. Musela jsem si dát odpověď proč vlastně už ani nechci hledat zaměstnání. A dospěla jsem do stádia, že jsem našla odpověď na moje „PROČ“. A nejen na ty, proč se nechci zaměstnat (klasické TPP), ale i proč chci dělat na věcech, které se mi za poslední roky spolu s dalšími lidmi daří dělat. Co je to moje PROČ? Co je PROČ týmu kolem mě? Toto je zásadní otázka.